Freestyle koloběžky

Rovný asfalt u chodníku je fajn na dojíždění do školy, jenže pravá zábava začíná až na U-rampě a na bednách. Freestylové koloběžky nejsou obyčejná vozítka se skládacím mechanismem. Tady se nehraje na nastavitelné řídítka ani na stojánky, které by se při prvním skoku ulomily. V téhle kategorii najdete pevné mašiny z jednoho kusu hliníku a ocele, postavené pro tvrdé dopady, bleskové rotace a nespočet nezdařených pokusů o tailwhip. Ať už hledáte lehoučkou sestavu pro dítě, co s zrovna učí první bunny hopy, nebo odolného parťáka na street s pořádně širokou deskou, jste na správném místě. Vyberte si stroj, nasadíte helmu a ovládněte park.
230 položek
4.5/5 na základě 5133 recenzí posbíraných online a v prodejnách

ČÍM SE FREESTYLE LIŠÍ OD OBYČEJNÉ KOLOBĚŽKY?

Vzhledově vypadají podobně. Rozdíl ale poznáte hned v prvním vteřině, co na ně stoupnete. Běžnou městskou koloběžku snadno složíte do kufru auta. Musí být hlavně lehká a skladná. Skládací kloub je ale při skákání největší slabina. Freestylové kousky má proto rám svařený napevno. Žádné nastavování výšky řídítek, žádné páčky. Všechno drží pohromadě masivní kompresní systém a pevné objímky. Výsledek? Konstrukce, která nepovolí ani při nekonečném opakování tvrdých dopadů z metrové výšky na beton.

ŘÍDÍTKA TVARU T NEBO Y, KTERÁ VÁM PADNOU DO RUKY?

Na tvaru záleží více, než se na první pohled zdá. Řídítka ve tvaru T představují klasiku bez příček, kterou si oblíbili hlavně streetaři. Jsou jednoduchá, čistá a nepletou se při trikách jako barspin. Zato tvar Y má díky přídavným vzpěrám vyšší tuhost a odolnost proti ohnutí. Pokud plánujete létat vysoko nad rampou a dopadat s velkou energií, "íčka" dodají vašim rukám o dost větší jistotu.

KOLEČKA OVLIVŇUJÍ RYCHLOST I PLYNULOST JÍZDY

Plastové středy nechte hračkářstvím. Pořádná freestylovka musí mít kolečka s hliníkovými jádry, která se při bočním tlaku v zatáčce nebo při grindu nerozpadnou. Důležitý je i samotný průměr. Menší kolečka se průměrem kolem 110 milimetrů skvěle ovladají, reagují okamžitě na každý pohyb a hodí se pro technické triky v parku. Větší varianty se 120 milimetry zase nabídnou vyšší rychlost a lépe si poradí s nečistotami nebo spárami na asfaltu.

STREET NEBO V PARKU?

Každý sportovec tíhne k něčemu jinému. Parkoví jezdci potřebují co nejlehčí koloběžku. Dělají rotace ve vzduchu, přemety a potřebují, aby se deska pod nohama točila téměř bez odporu. Proto volí kratší a užší desky s vyříznutými částmi pro úsporu gramů. Streetaři naopak vyhledávají v přeplněných ulicích zábradlí a obrubníky. Jejich desky bývají delší, zakončené hranatými dropy pro stabilnější grindování bez nutnosti montovat pegy. A hmotnost? Ta jde v tomto případě stranou, hlavní je nezničitelnost.

VÝŠKA ŘÍDÍTEK NENÍ VĚC NÁHODY

Zapomeňte na pravidlo, že řídítka mají být ve výšce pasu. To platí u běžných koloběžek. U freestylu záleží na osobním stylu. Obecně by měla řídítka sahat někam mezi rozkrok a pupek. Nízká řídítka dávají větší kontrolu nad koloběžkou ve vzduchu a zjednodušují triky s rotací řídítek. Vysoká řídítka naopak šetří záda a přinášejí stabilitu při rychlé jízdě na streetu. Když si stoupnete na desku, ruce by měly mírně svírat tupý úhel.

CHRÁNIČE NEJSOU TRAPNÉ, JSOU PRO TY, CO CHTĚJÍ JEZDIT I ZÍTRA

První zkažený dopad přijde dřív nebo později. To je prostá matematika. Zvládnout odřená kolena a naražené holeně patří k věci, ale úraz hlavy vám stoprocentně zkazí sezńu, ne-li víc. Do skateparku vás bez helmy často ani nepustí, a má to svůj dobrý důvod. Základní výbava zahrnuje pevnou helmu, chrániče kolen a přinejmenším rukavice. Holenní chrániče se zase hodí ve chvíli, kdy se učil obávaný tailwhip a deska vám několikrát za odpoledne vysekne poklonu přímo do kostí.