Jak vybrat turistickou bundu

Nejčastějším přáním našich zákazníků je, aby bunda byla nepromokavá. Nikdy nevíte, kdy vás zastihne déšť, a v tu chvíli je dobré mít na sobě materiál, který vodu dovnitř zkrátka nepustí. Nutno podotknout, že není nepromokavost jako nepromokavost. Na trhu lze nalézt nepromokavé bundy s různou úrovní odolnosti vůči vodě. Ta je nejčastěji uváděna v ,,milimetrech vodního sloupce” nebo také v jednotkách ,,schmerber”, což je to samé. Hodnota nám udává, jak vysoký sloupec vody (v mm) materiál vydrží. Takže pokud je uvedena nepromokavost materiálu 10 000 mm vodního sloupce, představte si, že byste do výšky na tento materiál umístili 10 metrů vody a stále by neprošla dovnitř ani kapka.

Nepromokavost je u bund řešena dvěma způsoby, a to zátěrem nebo nepromokavou membránou.

Zátěr – Jedná se o svrchní úpravu materiálu tak, aby byl nepromokavý. Na látku se „nažehlí” nepromokavá vrstva. Výhodou zátěru jev první řadě cena, jelikož je výroba podstatně méně nákladná než v případě membrány. Mezi nevýhody zátěru naopak patří jeho snížená prodyšnost, což znamená, že pokud se zapotíte, voda nemůže odcházet od těla tak dobře. Zátěr se také časem, především v ohybech bundy, opotřebovává. Avšak pokud bundu vysušíte v sušičce, nepromokavost se obnoví. Je to ideální řešení na krátké výlety pro případ nenadálého deště. Také se hodí například do města a nenáročných podmínek. Nejčastější úroveň nepromokavosti zátěru je 2 000 mm vodního sloupce.

Membrána – je to velmi tenká vrstva na vnitřní straně materiálu bundy. Membránové bundy jsou příjemnější, lehčí a především odolnější. Další jejich výhodou je také snazší odvod potu díky polopropustnosti membrány (voda může ven, ale ne dovnitř). Aby se membrána neporušila, je chráněna ochrannými vrstvami. Z vnější strany vždy látkou a z vnitřní strany buďto pouze volně všitou síťkou (2 vrstvy), slabou 3D vrstvou, neboli ,,imprintingem” (2,5 vrstvy) nebo další natavenou vrstvou materiálu (3 vrstvy). Dle těchto vrstev se bundy liší odolností a hmotností.

Druhým nejžádanější typem jsou zimní bundy. V zimním období potřebujeme bundu, která nás ochrání před chladem a vniknutím sněhu, můžeme se tedy řídit podobnými pravidly jako pro výběr nepromokavé bundy s tím, že je také důležité zvolit odpovídající hřejivost bundy. To bude záležet nejen na vaší zimomřivosti, ale také na spodních vrstvách oblečení (termoprádlo, mikina), povětrnostních podmínkách a také výplně bundy. Zde nám fungují dva hlavní materiály, díky kterým se udržuje tělo v teple, tedy vata a peří.

Vatové bundy – mezi hlavní výhody vatovek patří nižší cena, nižší náchylnost materiálu a jednodušší údržba. Není potřeba se o ně nějak zásadně starat, kromě občasného vyprání. Cena vaty je také daleko nižší než je tomu v případě peří. Mezi nevýhody bych zařadila pouze větší rozměry a hmotnost z důvodu menší hřejivosti vaty.

Péřové bundy – péřovky jsou hřejivější, kompaktnější a lehčí než vatové bundy. Jsou tedy ideální na dlouhé treky díky své skladnosti. Peří je perfektní izolant, ale bunda z tohoto materiálu je také náročnjší na údržbu. Je potřeba dodržovat jisté postupy při praní a nechat pořádně proschnout. Další nevýhodou peří je také ztráta jeho hřejivých vlastností, pokud navlhne. Při výběru péřové bundy vás budou zajímat hlavně dva údaje. Prvním je poměr prachového a draného peří. Prachové peří má za úkol zahřát a vyplnit bundu, drané peří udává tvar výplně. Druhým údajem je jednotka CUIN, která vám prozradí plnivost peří podle evropské normy. Čím je plnivost větší, tím je bunda objemnější a lépe izoluje, tudíž  vás více zahřeje. Pro mě je péřová bunda nepostradatelným pomocníkem, který mě zahřeje, ať už při procházce zasněženým parkem, či po výšlapu na vrcholky hor, ale také při večerním posezení na jaře či v létě, když zapadne sluníčko.

Některé bundy navíc ještě izolují díky vrstvě hliníkové fólie, která pomáhá udržet teplo. Takové bundy se dají používat i v teplotách nižších než –20 °C.

Můj tip: U zimních bund si také dejte pozor, abyste zvolili správný střih bundy, který zajistí zakrytí těla a zároveň volnost pohybu. Při výběru myslete též na typ aktivity, abyste dle toho přizpůsobili míru hřejivosti bundy. Nezapomeňte ale volit správně spodní vrstvy oblečení. Obzvlášť v zimě doporučuji zachovat pravidlo tří vrstev, kdy první vrstva odvede pot z těla, druhá vrstva bude prodyšná, ale zároveň zahřeje a třetí ochrání před nepříznivými vlivy počasí

A nakonec bundy proti větru. Jak už název napovídá, jsou ideální, když nehrozí zima ani déšť, ale bojíte se profouknutí. Vítr dokáže velmi zásadně snižovat pocitovou teplotu, proto si ji s sebou beru i v letních měsících. Větrovky jsou totiž většinou velice skladné bundy, které vám nezaberou mnoho místa v batohu. V případě potřeby jsou ale k nezaplacení a můžou vás ochránit i před pěkným nachlazením.

Zvláštním typem větrovek jsou softshellové bundy, které dokážou velice dobře ochránit před větrem a také zahřejí, protože většina modelů má z vnitřní strany různě silnou vrstvu fleecu. Ale pozor, spousta našich zákazníků si myslí, že softshellová bunda je nepromokavá. To není zcela přesné. Softshellky se vyrábí ve verzích nepromokavé nebo pouze vodoodpudivé (ochrání před vlhkým vzduchem, mlhou nebo slabým deštěm). Při výběru tedy pozor na tento údaj.

Pokud mám v plánu kratší procházku se psem a za oknem je proměnlivé počasí, vždy sáhnu po bundě na nenáročnou turistiku, která je velmi pohodlná, lehká a skladná díky možnosti sbalení do malé kapsy. Při slabém dešti a větru mě ochrání před zmoknutím, což mi v tomto případě zcela stačí. A díky zátěru se peněženka ani moc neprohne.

Když vyrážím na vysokohorskou turistiku do hor, kde se počasí hodně mění a nemám jistotu, zda se budu moci vrátit ihned domů, zvolím bundu, která má membránu s vyšším vodním sloupcem. Zároveň očekávám od takové bundy dobrou prodyšnost, protože když půjdu v rychlejším tempu do kopce, nechci se v bundě příliš potit. Prodyšnost materiálu nám určuje hodnota RET, čím vyšší číslo, tím nižší prodyšnost a naopak čím je číslo nižší, tím lépe materiál odvede tělesnou vlhkost a tím pádem je prodyšnější. Výhodou je, pokud má bunda množství odvětrávacích otvorů (například v podpaží) a vy si tak můžete regulovat prodyšnost sami.

V případě vícedenního treku s těžkým batohem, který ponesu na zádech celý den, zvolím trekovou bundu z odolnějšího materiálu. Důležitá je také nepromokavost bundy, protože při treku nemusíte mít vždy možnost se schovat. Doporučuji bundu s membránou (3 vrstvy) a vodním sloupcem od 10 000 mm.

Můj tip: Pokud chcete ušetřit a zároveň nevíte, jaké počasí na vás čeká, velmi praktická je cestovatelská bunda 3v1, u které oceníte možnost jejího využití po celý rok. Přes zimu si v ní necháte fleecovou či vatovou vložku, na jaře z bundy máte jak fleecku, tak lehčí nepromokavou bundu.

Tímto bych se s vámi chtěla rozloučit a popřát vám spoustu našlapaných kilometrů v pohodlné bundě, která vás za každé situace podrží a vy tak získáte perfektního turistického parťáka.