Poznejte skialpinismus 2/3: Jak vybrat vybavení?

Než si začnete vybírat z nepřeberného množství lyží, vázání a lavinových batohů, ujasněte si, jaké skialpinistické disciplíně se chcete věnovat a co od vybavení očekáváte. V minulém díle Poznejte skialpinismus 1/3 jsme si tuto sportovní disciplínu a její typy představili. Pokud vás láká skitouring na kopcích za městem nebo v pohodlí lyžařského střediska, rozhodně nepotřebujete ultralehké závodní lyže nebo široké freeridové rakety. Tíhnete-li naopak k závodnímu skialpinismu, vybírejte z vybavení speciálně určeného pro tuto disciplínu. Při závodech může udělat rozdíl každý gram, a každý kousek je třeba pečlivě zvážit. Každý typ vybavení má svá pro a proti a důležité je, abyste si vybrali podle svých potřeb.

Ať už se chystáte do lyžařského střediska, do čerstvě napadaného prašanu na úpatí velehor, nebo na trasu vytyčenou pořadateli závodu, rozhodně se neobejdete bez lyží, skialpových bot, kompatibilního vázání, stoupacích pásů a hůlek. Jak ale vybrat to správné vybavení, aniž byste museli strávit týdny studiem jednotlivých modelů?

U skialpových lyží při výběru rozhoduje poměr mezi co nejnižší hmotností a ideálními jízdními vlastnostmi. Na skialpech totiž většinu času strávíte výstupem, takže s sebou nepotřebujete tahat zbytečnou zátěž, obzvláště pak věnujete-li se skitouringu, u něhož se většinu času pohybujete do kopce nebo ve zvlněném terénu. Lyže je nutné vybírat podle toho, které disciplíně se na nich budete věnovat. Pro každou z nich je totiž vhodná jiná délka lyží a také šířka lyží pod patou.

Délka lyží by měla dosahovat maximálně výšky lyžaře, ideálně by se měla pohybovat v rozmezí 5–10 cm pod vaší výškou. Lyže by určitě neměly být vyšší než vy. Šířka lyží pod patou určuje to, na jaký styl se lyže nejlépe hodí. Při skitouringu se obvykle pohybuje okolo 80–90 mm. Lyže, které jsou pod patou široké 100 mm a více, jsou potom vhodné především do volného terénu. Můžeme vlastně říci, že čím je lyže širší, tím vhodnější je do prašanu nebo volného terénu, pokud si ale dlouhou a širokou lyži vezmete na chození podél sjezdovky, zbytečně se nadřete a lyže bude na upraveném povrchu hůře ovladatelná.

Při výběru správných bot na skialpy opět rozhoduje jejich hmotnost, ale také tuhost a především pohodlí. Vhodnou botu vybírejte podle toho, jaké aktivitě se nejčastěji budete věnovat. Pokud 80 % času na výletech strávíte chozením, zvolte lehčí, měkčí, pohodlnější botu s vyšším náklonem komínu. Je-li pro vás hlavní požitek ze sjezdu a cestu nahoru vnímáte jen jako nutné zlo, sáhněte po tužších, těžších botách s větším množstvím přezek. Ať už vyberete jakoukoliv botu, mějte na paměti, že vám musí perfektně sedět. Křeče v lýtkách a odřené holeně nebo prsty na nohou dokážou pěkně znepříjemnit i ten nejkrásnější výlet. Skialpinistkám například doporučujeme vybírat z dámských modelů bot, které mají širší komín a užší prostor na chodidlo a patu. Nezapomínejte na to, že boty, které si vyberete, musí být kompatibilní s vaším vázáním.

Většina skialpového vázání, která jsou v dnešní době dostupná na trhu, jsou vázání pinová (taktéž techová), starší variantou je vázání rámové, se kterým se u nových modelů skialpových lyží již téměř nesetkáte. Pinové vázání se skládá ze dvou samostatných dílů, které se podle velikosti boty montují přímo do lyže. Vázání má několik poloh, které lze měnit v závislosti na typu aktivity nebo sklonu svahu. V botách je zapotřebí mít tzv. inserty, které zaručují kompatibilnost s vázáním. Vázání musí být seřízeno dle aktuální hmotnosti uživatele a stylu jízdy (při seřizování se na základě nejrůznějších faktorů nastavují správné vypínací síly pro případ pádu).

Pokud spadnete a lyže se vám vypnou, existují 2 možnosti, jak je zabezpečit proti tomu, aby vám odjely dolů ze svahu. Jednou z variant jsou hrazdičky, tedy brzdy přímo na vázání – takové, jaké znáte ze sjezdových lyží. U brzd na vázání ale hrozí, že se lyže na tvrdém povrchu nebo na příkrém svahu nezastaví. K pojištění vázání slouží i tzv. sichráky. Jde o provázek nebo drátek, jímž se vázání připevní k botě. V případě pádu ale hrozí nebezpečí poranění. Obzvláště nebezpečné jsou potom v lavině, kdy mohou výrazně snížit šanci na vyváznutí z masy sněhu.

Stoupací pásy se lepí na skluznici lyže a zaručují, že při výstupu nebudete klouzat ze svahu dolů. Pásy musí být oříznuté přesně podle tvaru vaší lyže. Mohou být mohérové nebo syntetické, většinou je možné se setkat s kombinovanými, u nichž je použito 30 % syntetického materiálu a 70 % mohéru. O pásy je třeba se správně starat a skladovat je na suchém a teplém místě. Před nasazením pásů je nutné lyže dokonale očistit a usušit, jinak hrozí, že nebudou správně držet. Při opakovaném použití v průběhu jedné túry doporučujeme pásy schovat třeba pod bundu. Po příjezdu domů nebo na ubytování pásy důkladně vysušte.

Tip: Při opakovaném nasazování a sundávání stoupacích pásů, kdy hrozí, že přestane fungovat lepidlo, doporučujeme mít s sebou v batohu (nebo třeba na hůlce) univerzální šedou pásku (duct tape). Ta v případě nouze poslouží k upevnění pásů na lyže.

Při skialpinismu se využívají především teleskopické dvoudílné skialpové hole, které mají větší pevnost než třídílné. Délku holí je možné přizpůsobit terénu, náklonu svahu a dalším faktorům. Lze využít i hole určené ke sjezdovému lyžování, jejich použití ale nemusí být vždy pohodlné. Hůlky musí být vybavené zimním talířkem, ten má větší průměr a lépe funguje v hlubokém sněhu. Některé skialpové hůlky se prodávají bez poutek, která by se v lavinovém terénu vůbec neměla používat. Hůlky, stejně jako lyže připevněné pásky, mohou v případě pádu laviny fungovat jako nechtěné kotvy, které znemožňují vyproštění.

Skialpinistická helma má za úkol chránit hlavu před padajícím kamením a ledem, ale také tlumit nárazy v případě pádu při sjezdu. Skialpová helma vychází z lezecké, určitě proto při skialpinismu nedoporučujeme používat helmu určenou ke sjezdovému lyžování. Sportovní přilby mají různé normy, stále častěji je možné se setkat s helmami s certifikací primárně pro skialpinismus/skitouring. Kromě nich se nejhojněji používají helmy lezecké, které ale nejsou pro tuto aktivitu speciálně atestované.

Pokud se chystáte na túru v terénu, v němž hrozí lavinové nebezpečí, je bezpodmínečně nutné, abyste s sebou měli lavinové vybavení. Povinné vybavení, tzv. svatá trojice, čítá lavinový vyhledávač (pípák), lopatu a sondu. Ty můžete doplnit také o lavinový batoh a další pomůcky. Lavinové vybavení samotné ale nestačí. Než se vydáte do hor, musíte vědět, jak s ním pracovat. Abyste se naučili používat výbavu a číst v lavinových bulletinech, přihlaste se na některý z lavinových kurzů nebo se na výlet vydejte se zkušenými kamarády.

Na skialpové výlety s sebou také přibalte vše, co byste mohli potřebovat na klasické pěší túře. Pokud se vydáváte do odlehlejších koutů hor, vezměte si s sebou výkonnou čelovku, termosku s teplým čajem a vybavenou lékárničku. Většina sportovců se při pohybu v horách spoléhá na nejrůznější elektronická zařízení a mobilní aplikace. Abyste nezůstali ztracení uprostřed divočiny, přibalte si do batohu také powerbanku a klasickou papírovou mapu s buzolou.

Teď už máte informace o skialpinismu jako takovém a víte, jaké vybavení si s sebou pořídit. Abyste si všechny skialpové výlety mohli užít opravdu naplno, přečtěte si, jak se na „off-piste“ lyžování obléct ve posledním díle této série Poznejte skialpinismus 3/3: Oblečení.