Jak kortizol ovlivňuje výkon a zdraví

Kortizol je životně důležitý steroidní hormon. Funguje jako chemický posel, který je produkován kůrou nadledvin a následně uvolňován do krevního oběhu. Jeho hladina v těle během 24hodinového cyklu přirozeně kolísá. Vrcholu dosahuje zhruba hodinu před probuzením, čímž pomáhá nastartovat organismus na nový den. Nejnižší úrovně naopak dosahuje přibližně hodinu po usnutí. Vylučování kortizolu je úzce spjato se světlem, a proto může být tento přirozený rytmus narušen například noční prací nebo při překonávání časových pásem při cestování (tzv. jet lag).

Jeho působení je velmi komplexní a zasahuje do velkého množství různých procesů, funguje totiž v souhře s desítkami dalších hormonů.

Jeho hlavní funkcí je regulace hladiny krevního cukru (glukózy). Kortizol zajišťuje, aby měl mozek a svaly dostatek energie i v situaci, kdy tělo nemá okamžitý přísun potravy. Dělá to tak, že stimuluje játra a dává jim příkaz k výrobě glukózy z dostupných zdrojů, jako jsou bílkoviny a tuky.

Kromě toho má kortizol i další významné role:

• Reguluje metabolismus sacharidů
• Působí protizánětlivě
• Mírně potlačuje reakce imunitního systému
• Podporuje bdělost a soustředění

Kromě pravidelného denního cyklu se kortizol ve zvýšené míře uvolňuje také v reakci na stres. Právě tato vlastnost mu vynesla jeho známou přezdívku. Pojem „stres“ zde ale nemusí nutně znamenat jen negativní psychickou zátěž. Pro tělo je stresorem jakákoliv situace, která vyžaduje zvýšenou mobilizaci energie. Může jít například o intenzivní sportovní trénink, nedostatek spánku, chlad nebo horko či psychické vypětí.

Krátkodobé zvýšení hladiny kortizolu je tedy naprosto normální a pro adaptaci organismu na zátěž dokonce žádoucí.

Zatímco krátkodobé vrcholy jsou přirozenou reakcí těla na změny, dlouhodobě a chronicky zvýšená hladina kortizolu je patologický stav, který může mít vážné zdravotní následky. Chronicky zvýšená hladina kortizolu, tedy hyperkortizolismus, se často pojí s obezitou či nádorovými onemocněními. Může také být důsledkem léčby kortikoidy. Kortizol se vylučuje nadledvinami, ty řídí podvěsek mozkový, který dostává impulzy z hypotalamu. Onemocnění a nerovnováha tedy mohou vzniknout na různých úrovních této osy.

Mezi negativní dopady chronicky vysoké hladiny kortizolu patří:

• Zvýšená hladina cukru v krvi a riziko diabetu
• Nežádoucí přírůstek na váze (zejména v oblasti břicha)
• Oslabená imunita a častější infekce
• Úbytek svalové hmoty
• Poruchy spánku, paměti a nálady, včetně úzkostí a depresí

Při odpovídání na tuto otázku je nutné rozlišit dvě odlišné situace.

Pokud lékařské testy prokáží patologicky vysokou hladinu kortizolu, jedná se o vážný zdravotní problém vyžadující lékařskou léčbu. Fyzická aktivita zde jednoznačně nenahrazuje léčbu a její účinnost je pouze okrajová. Může pomoci zmírnit některé vedlejší příznaky, ale neřeší primární příčinu.

Na druhou stranu je pravda, že sport má prokazatelně pozitivní vliv na duševní zdraví a zvládání běžného stresu. Pravidelná fyzická aktivita je jedním z nejúčinnějších nástrojů v boji proti úzkostným poruchám a mírným formám deprese. Její efekt může být srovnatelný s antidepresivy či anxiolytiky, případně může podporovat jejich účinnost.

• Biochemické změny. Při sportu se uvolňují endorfiny a další neurotransmitery, které zlepšují náladu a tlumí pocity úzkosti.
• Psychologický efekt. Přináší pocit úspěchu, zvyšuje sebevědomí a pomáhá „vyčistit hlavu“.
• Díky sportu se dostanete z domu, prolomíte sociální izolaci a můžete se setkat s lidmi.
• Funguje jako zdroj „zdravého stresu“, který organismus potřebuje, aby správně fungoval.
• Posiluje svaly a zlepšuje kardiovaskulární zdraví.