BMI: Výpočet indexu a jeho použití v praxi

BMI (Body Mass Index) je index tělesné hmotnosti, který lze vypočítat pomocí jednoduchého vzorce z hodnot tělesné hmotnosti a výšky. Hmotnost v kilogramech se při výpočtu jednoduše vydělí výškou v metrech na druhou. Při výpočtu je nutné brát v potaz věk, rasovou příslušnost nebo také to, je-li člověk sportovec a další faktory. Hodnota BMI totiž nedělá rozdíl mezi svaly a tukem, počítá pouze s celkovou tělesnou hmotností. Body mass index nám umožňuje zjistit náchylnost lidského těla k ukládání tukové tkáně a riziko chronických a civilizačních onemocnění, jako je cukrovka, ischemická choroba srdeční, ateroskleróza, ale i problémy v kosterním a oběhovém systému. Správná hodnota BMI by měla být mezi 18,5 a 25.

Číslo, které získáte dělením hmotnosti v kilogramech výškou v metrech na druhou, se porovnává s údaji, jež určují, jaká kategorie výsledku BMI odpovídá. Hodnota pod 18,5 je klasifikována jako podváha, výsledek mezi 18,5 a 24,9 je považována za normální, 25 až 29,9 označuje nadváhu a pokud je BMI vyšší než 30, jedná se o obezitu. Ačkoli se BMI široce využívá jakožto indikátor zdraví, je důležité si uvědomit jeho omezení. Nezohledňuje totiž rozložení tělesného tuku ani podíl svalové hmoty. Dva lidé se stejným BMI mohou mít zcela odlišné složení těla a v důsledku toho nemusí být BMI vždy přesným odrazem zdravotního stavu jednotlivce. Sportovci s velkým množstvím svalů mohou mít podle BMI nadváhu, nebo dokonce obezitu, a lidé s normálním BMI mohou mít vyšší procento tělesného tuku a být ohroženi zdravotními komplikacemi. BMI se proto doporučuje brát spíše jako orientační vodítko než jako absolutní měřítko zdraví. Pro přesnější posouzení je vhodné index BMI kombinovat s dalšími faktory, jako je měření tělesného tuku, obvod pasu nebo celková fyzická kondice.

Při výpočtu BMI se pohlaví nijak nezohledňuje – vzorec pro výpočet je pro muže i ženy stejný a vychází pouze z hmotnosti a výšky. Při počítání BMI je však důležité uvědomit si, že muži a ženy mají rozdílné tělesné složení. Muži mají obecně vyšší podíl svalové hmoty a nižší procento tělesného tuku než ženy, což může ovlivnit to, jak BMI odráží jejich skutečný zdravotní stav. Výklad výsledků BMI může být v závislosti na pohlaví mírně odlišný, zejména pokud jde o rozložení tělesného tuku a svalové hmoty. Ženy mají z fyziologického hlediska větší sklony pro ukládání tukové tkáně. Místa, kde se tuk nejčastěji hromadí jsou vnitřní část stehen, hýždě, zadní strana stehen, prsa, boky a břicho. Mají také geneticky daný menší sklon k nárůstu svalové hmoty, a proto jí mají přirozeně méně než muži. To samozřejmě nemusí být pravidlem, každé tělo je jiné. Můžeme však říci, že BMI bude pro ženu a muže stejné výšky a hmotnosti stejné, tělesná hmotnost však nebude nijak indikovat hladinu tělesného tuku. Stejně tak jako BMI svalnatého sportovce a člověka s nadváhou může být podobné, přesto se jejich fyzický a zdravotní stav bude pravděpodobně výrazně lišit.

Zdravotní riziko pro člověka představuje hladina tělesného tuku, nikoli samotná tělesná hmotnost. Rozložení tukové tkáně u žen a mužů se však liší. Pro obě pohlaví je nejnepříznivější usazování vnitřního tuku. Jedná se o tzv. viscerální tuk, který obklopuje a chrání vnitřní orgány. Tuk, o který se většina z nás zajímá, je však ten podkožní. Jedná se o tuk, který je uložen pod kůží a slouží jako zásobárna energie pro lidský organismus. Jeho přebytek se projevuje nadváhou nebo obezitou. U žen je vyšší pravděpodobnost jeho ukládání v oblasti hýždí a stehen. Oproti tomu muži nejčastěji bojují s abdominální obezitou, jejíž příčinou je hromadění tuku okolo břišních orgánů. Výpočtem BMI dosáhneme hrubého odhadu množství tělesného tuku, každé tělo je však individuální jednotka a výpočet BMI je jen malým úvodem do diagnostiky.

Jak už bylo výše uvedeno, BMI kalkulačka tyto rozdíly nezohledňuje. Lze to velmi snadno demonstrovat pomocí porovnání BMI indexu dvou lidí, kteří mají stejnou tělesnou hmotnost a výšku, ale vzhledem k poměru svalové hmoty k tuku a jeho rozložení vypadají úplně jinak. Při výpočtu BMI je nutné mít na paměti, že naše svaly jsou hustší a těžší než tuk. Podle BMI indexu budou kulturisté, sportovci a ti, kteří pravidelně cvičí a mají vybudovanou objemnou svalovou hmotu klasifikováni jako lidé s nadváhou nebo dokonce obezitou.

Při vyhodnocování výsledků bychom neměli opomínat také další faktory, které BMI indexu reálně neodpovídají, a to kostní hmotu a věk. Lidé s lehkými kostmi budou mít úplně jiný parametr tělesné hmotnosti než lidé s těžkými kostmi. Naše tělesná hmotnost je ovlivněna stupněm mineralizace kostí a jejich hustotou. S přibývajícím věkem se tyto parametry mění a hustota kostí klesá. Starší lidé trpí chronickými nemocemi a osteoporózou, která snižuje jejich tělesnou hmotnost. Ukazatel BMI nezohledňuje procesy stárnutí a fyziologické změny v lidských kostech. Starší lidé často přibývají na váze a jejich svalová a kostní hmota ubývá, což může způsobit nesprávnou interpretaci výsledků.

Kromě pohlaví a věku může mít vliv na výslednou hodnotu BMI také rasová příslušnost. Různé etnické skupiny se totiž liší v tělesné stavbě, v rozložení tuku i ve schopnosti tvorby svalové hmoty. Lidé asijského původu mají například ve srovnání s lidmi evropského původu tendenci ukládat více tělesného tuku v oblasti břicha i při nižším BMI. To znamená, že u asijské populace mohou zdravotní rizika spojená s obezitou, jako je cukrovka nebo kardiovaskulární onemocnění, nastat při nižších hodnotách BMI. Naproti tomu jedinci s africkými či karibskými kořeny mohou mít i při vyšším BMI díky většímu podílu svalové hmoty méně zdravotních rizik. Z tohoto důvodu někteří odborníci doporučují pro určité etnické skupiny upravené BMI klasifikace.

Autorem BMI kalkulačky je belgický statistik a matematik Adolf Quetelet. Se vzorcem přišel před téměř 200 lety a již tehdy zdůraznil, že by se měl používat především k hodnocení populace, ne nutně pro individuální potřeby. Velké množství specialistů tento index i přesto používá při klasifikaci tělesné hmotnosti pacientů. BMI je ukazatel, který postrádá vědecky fyziologický základ. Jedná se o vzorec, jehož výsledky byly přizpůsobeny k využití pro zpracování statistických údajů. Ukazatel nezohledňuje kostní hmotu, svalovou hmotu, změny vyskytující se v kostech během stárnutí, pohlaví či etnickou příslušnost jedince ani další faktory. Test je například velmi nespolehlivý pro starší lidi nebo těhotné ženy.

BMI je ukazatel, který jasně určí statistická rozmezí normální hmotnosti, nadváhy a obezity. Pamatujme však, že pevně dané rozsahy jsou pro individuální užití příliš zjednodušené. Hodnotu BMI berte pouze orientačně. Používejte zdravý rozum a pamatujte, že vysoká hodnota BMI nemusí nutně znamenat nadváhu. Jedna věc je jistá, pro prevenci nadváhy, obezity, cukrovky, aterosklerózy nebo onemocnění kardiovaskulárního systému a jiných problémů je důležitá fyzická aktivita. Zdravý životní styl spojený se správnou výživou, cvičením, dostatkem spánku a schopností zvládat stres a reagovat na něj je základ. Pokud budete pečovat o své zdraví, bude pro vás BMI index dost možná zbytečný.