Jak se donutit ke sportu i v podzimním sychravu?

Nejste v tom sami a když se vám nechce nic dělat, rozhodně to neznamená, že jste líní. Biologie je v tomhle neúprosná. Krátící se dny a nedostatek slunečního svitu dávají našemu tělu signál: „Brzdi, je čas šetřit energii."

Méně světla narušuje náš cirkadiánní rytmus. Tělo produkuje více melatoninu (hormonu spánku) a často méně serotoninu (hormonu štěstí). Výsledek? Jste unavení, bez nálady a motivace je skoro nulová.

Hledání pohodlí je náš základní instinkt. Teplá polévka, svetr a gauč jsou prostě psychologicky příjemnější než studený vítr a mokré boty.

Dobrá zpráva je, že i když je mozek mocný soupeř, dá se obelstít. A právě sport je paradoxně ten nejlepší lék na splín, který vám brání sportovat.

Motivace není něco, co buď máte, nebo nemáte. Dala by se popsat jako sval, který – tak jako ty ostatní, opravdové – musíte trénovat. Trénovaný sval potom zvládá zátěž lépe a tak nějak automaticky. Abyste ten pomyslný sval motivace posílili, zkuste tyto triky.

Slibte si, že půjdete něco dělat na pět minut. Oblékněte se a vyjděte ven s tím, že pokud se po pěti minutách běhu (jízdy na kole, nebo čehokoliv jiného) budete pořád cítit mizerně, otočíte to a půjdete domů. Bez výčitek.

V naprosté většině případů se stane zázrak. Tělo se zahřeje, mozek přepne do provozního režimu a nakonec si trénink ještě prodloužíte. Nejtěžší je vždycky jen zvednout zadek, otevřít dveře a vylézt ven.

Chcete jít ráno běhat? Nachystejte si oblečení, boty, čelovku a nabijte hodinky večer předem. Dejte si připravenou hromádku vedle postele nebo do chodby. Když ráno v polospánku vstanete, nemusíte o ničem přemýšlet a nedáte mozku čas na to, aby přišel s výmluvou. Prostě se oblečete a jdete. Čím méně prostoru pro rozmýšlení, tím lépe.

Ve dvou (nebo ve více lidech) se to lépe táhne. Je mnohem snazší zrušit trénink sám sobě než kamarádovi, který na vás čeká před domem. Domluvte si pevný čas a místo. Sociální závazek je silná páka. A navíc, sdílené „utrpení" je poloviční utrpení a dvojnásobná zábava.

Místo abyste si už dopředu říkali, jaké to bude peklo, zkuste si najít něco, na co se budete těšit. Berte to jako výzvu. Jako malý test odolnosti nebo prostor pro objevení něčeho nového.

Zkuste si všímat věcí, které jindy nepostřehnete. Ticho ranního města, mlha nad horizontem, zvuk křupajícího listí pod nohama a nebo třeba výrazy lidí, kteří se rozespalí šinou do práce.

Mozek miluje odměny. Spojte si sport s něčím, na co se těšíte. Rituál může vypadat třeba takto: Běh -> horká sprcha -> výběrová káva a snídaně. Nebo: Odpolední kolo -> protažení -> sauna nebo vana a oblíbený seriál.

Když mozek ví, že po „práci" přijde „koláč", mnohem ochotněji spolupracuje.

Někdy je největší překážkou představa, že vám bude zima a budete v mokru. Pokud víte, že vás vaše vybavení nenechá ve štychu, je rozhodování mnohem snazší.

Vrstvy. Zapomeňte na bavlnu (ta studí, jakmile se zpotíte). Základem je termoprádlo, které odvede pot, a přes něj druhá, izolační vrstva a na ni vesta nebo bunda.

Dobrá bunda. Investice do lehké, ale větruodolné a voděodolné bundy je základ. Jakmile vám promokne střed těla, je zle. Materiály používané k výrobě běžeckého oblečení vás ochrání před deštěm, ale zároveň dýchají, takže se neuvaříte.

Čelovka. Nutnost. Nejen, že vidíte, kam šlapete, ale hlavně jste vidět vy. Běhání potmě má své kouzlo, ale jen když neskončíte pod koly auta. Kromě čelovky si pořiďte i blikačku nebo další svítilnu.

Reflexní prvky. Bezpečnost na prvním místě. V podzimní šedi a tmě musíte svítit. Vesta, pásky, oblečení s reflexními detaily, … Nešetřete jimi.

Někdy stačí i jen to, že si pořídíte nový, hezký kousek vybavení. Radost z nové bundy vás donutí ji jít otestovat, i kdyby venku padaly trakaře.

Podzimní splín je silný soupeř, nemusí ale vyhrát. Berte ho jako soka, kterého můžete každý den porazit. Stačí k tomu pár triků, dobré vybavení a vědomí, že ten pocit zadostiučinění po výkonu vám žádný gauč na světě nedá. Tak co, vyrazíte? Stačí pět minut.