Rozdíly lezeckých stylů

Lezení na top rope, „na rybu“, s horním jištěním, nebo na druhého, to vše znamená jedno. Jde o styl hojně používaný na vnitřních lezeckých stěnách, ale také v situacích, kdy by jiné metody nebyly bezpečné. Jedná se o styl lezení, při němž je lezec navázaný na laně, které je ukotvené na konci lezecké cesty.

Na lezeckých stěnách nebo na sportovních cestách vede lezecké lano od jističe nahoru k řetězu nebo jinému kotevnímu bodu a zpět dolů k lezci. Jistič dává po celou dobu pozor a dobírá (zkracuje lano nad lezcem), takže pokud lezec spadne, vlastně se posadí do pružného lana.

Při vícedélkovém lezení, nebo při lezení cest na pískovici, může prvolezec druholezce jistit od kotevního bodu nebo z vrcholu věže. Lano pak vede od jističe k lezci, takže vlastně visí shora dolů. Lezení na horním laně je bezpečnější než lezení na „ostrém konci“. Nejčastěji se používá při učení nováčků, při nacvičování těžkých cest, nebo v terénu, ve kterém se leze tzv. po vlastním (vícedélky, pískovce, nejištěné cesty). V těch je třeba, aby druholezec dolezl za prvolezcem a cestou vybral založené jištění.

Lezení na prvního, nebo také tahání, je pokročilejší než top rope. Lezete-li „na ostrém konci lana“, musíte cestou cvakat (případně zakládat) jištění, které vás ochrání před dlouhým pádem. Stejně jako při lezení na top rope máte na sedáku navázané lano. To však nevede nahoru, k řetězu, ale dolů, do jistítka. Postupně je třeba jej zacvakávat do expresek nebo karabin, které se v průběhu výstupu upevňují k jištění fixnímu (kruhy, borháky, nýty, skoby, …) nebo k jištění dočasnému, které si vytvoříte (uzly, smyčky, friendy, vklíněnce, …). Jedná se o méně bezpečný lezecký styl, pády totiž obvykle znamenají skok do jištění, které se nachází pod lezcem. Velkou roli proto hraje nejen vzdálenost jednotlivých jisticích bodů, ale také to, jak dobře jistič odvádí svou práci.

Lezení je silově i psychicky náročná činnost, která vyžaduje zvládnutí techniky i dobrou fyzickou kondici. Jelikož může být nebezpečné, jde především o to, abyste se pokaždé cítili (pokud možno) jistě a pohodlně. Zkušení lezci často v rámci posouvání hranic riskují, na začátku se ale nemusíte do ničeho nutit a stačí, když na stěně či skále pomalu zdomácníte. Lezení „na prvního“ vyzkoušejte na stěně nebo na lehkých sportovních cestách venku. Vždy lezte s jističem, kterému stoprocentně věříte. Pokud budete pomalu zkoušet tahání i kontrolované padání, rychleji překonáte strach a budete se moci pustit do lezení těžších cest.

Pokud nepotřebujete lézt těžké cesty nebo jezdit na skály, ale chcete se prostě občas prostě protáhnout, lezte klidně na top rope. Můžete přitom pilovat svou lezeckou techniku a nebudete se muset bát pádu. Lezení s horním jištěním je vhodné především u dětí, těhotných, nebo třeba u jedinců se zdravotním omezením.

Nejspíš si myslíte, že lezení na prvního je o dost těžší. Ano i ne. Obtížnost cesty zůstává stejná, co se však mění jsou pocity, především strach. Při dlouhých cestách se ke strachu přidává také hmotnost vybavení a nebo to, že lano vás kvůli velkému tření může táhnout jemně dolů. Pokud začínáte s taháním, doporučujeme zkoušet jej na dobře odjištěných kratších sportovních cestách. Chcete-li se do něj pustit, vyplatí se srazit 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2 stupně z maximální úrovně vylezené na top rope.

Z hlediska fyzické náročnosti jde především o to, jak rychle polezete. Lezení na top rope je rychlejší. Nemusíte totiž cvakat jištění a protože nemáte takový strach jako při tahání, nemusíte tolik promýšlet každý pohyb. Lezení s horním jištěním se proto často využívá třeba při tréninku vytrvalosti.

Měli bychom začít tím, o čem začínající horolezci přemýšlí pravděpodobně nejvíce. Jednoduše řečeno, pád při lezení na prvního s sebou nese mnohem větší riziko, než lezení s horním jištěním. Délka pádu při tahání závisí na výšce posledního jištění, na schopnostech jističe i na tom, jaký průtah má lano, na kterém lezete. (Průtah je schopnost lana se natáhnout a změkčit tak pád.) Můžete se tak jen „dynamicky posadit“, nebo se proletět desítky metrů. Při dlouhých nebo nekontrolovaných pádech, bohužel, vzniká prostor pro řadu nejrůznějších zranění.

Kyvadlo

Když vám při lezení dojdou síly, pád na sebe nenechá dlouho čekat. Pokud nelezete v rovné linii a jištění se nachází vpravo nebo vlevo od vás, nebo lezete na top rope mimo spádnici (traverzování, oblézání věže, přelézání z předskalí, …), může se stát, že „hodíte kyvadlo“. To znamená, že se zhoupnete do strany tam, kde je lano. Někdy je to naprosto bez problému, u větších vzdáleností ale může náraz pod úhlem být pěkně bolestivý.

Noha za lanem

Jedna z největších chyb, kterou můžete udělat při lezení na prvním je, postavit se tak, že vám lano vede za nohou. Stačí i část chodidla, pata nebo lano za lýtkem. V případě, že vám totiž v takovou chvíli ujede stojná noha, lano vás může obrátit hlavou dolů. V lepším případě se pořádně potlučete, můžete si ale také pěkně spálit nohu o oplet, nebo si třeba nárazem o skálu či stěnu rozbít hlavu a přivodit velmi vážná zranění.

Pád na zem

Ostražitosti není nikdy dost. Jak při lezení na prvního, tak při lezení na top rope, se může stát, že spadnete až na zem. Při tahání cest riziko pádu na podlahu hrozí před cvaknutím prvního postupového jištění, ale také v případě, kdy jsou další jisticí body příliš daleko od sebe. Spadnout můžete také v případě nepozornosti jističe nebo nesprávného používání jisticích pomůcek. Pád na zem hrozí i při lezení na top rope. Na začátku cesty může lano pružit víc, než byste čekali a stejně jako u lezení na prvního záleží na jističi, jak budete v bezpečí.

Nebudete toho potřebovat moc, ale určitě musíte mít správné vybavení. Na většině lezeckých stěn vám veškeré vybavení půjčí, pokud pojedete do skal s přáteli, kteří vám natáhnou lano do některých cest, budete si nejspíš muset výbavu pořídit.

Lezecké lano - dynamické lano s délkou, která odpovídá alespoň dvojnásobku délky cest, které polezete, průměr by měl být v rozmezí 9 až 11 mm.

Sedací úvazek neboli sedák slouží k navázání na lano.

Odsedávací smyčka. Na stěně ji nebudete potřebovat, na skalách se ale vždy hodí ji mít. Při lezení vícedélkových cest nebo v pískovcových oblastech se bez ní neobejdete.

Karabina typu HMS s pojistkou.

Jistítko. Vybírat můžete ze široké nabídky poloautomatických i manuálních jisticích systémů.

Karabiny nebo expresky, do nichž cvaknete lano v topu (vrcholu) cesty. Některé cesty jsou sice opatřené řetězem, při lezení na top rope je ale vždy lepší umístit do kotevního bodu vlastní jištění. Pomáháte tak předcházet přílišnému opotřebení vybavení, které slouží primárně ke slanění.

Lezečky. Bez nich to jde taky, moc toho ale nevylezete. Nemusíte si pořizovat nejdražší model, speciální boty na lezení ale určitě oceníte.

Lezecká helma se vám bude hodit při lezení i při jištění. Obzvláště v některých oblastech se totiž ze skal uvolňují kameny. Helma ochrání lezce v případě pádu, jističe zase před padajícími objekty.

Pytlík a magnézium na sportovní lezení. V některých pískovcových oblastech o něm raději ani nemluvte (v některých skalních městech tvořených pískovcem je používání magnézia zakázáno).

Při tahání cest záleží na tom, kde a jak lezete. Budete potřebovat to samé jako při lezení na rybu a mnoho dalšího. Na sportovních cestách si vystačíte s několika expreskami, na vybavení určené na tradiční cesty bez fixního jištění byste si měli pořídit batoh navíc.

K vybavení, které jsme zmínili výše, je třeba pořídit ještě následující kousky:

Expresky, ty se skládají ze dvou karabin spojených šitou látkovou smyčkou. Potřebný počet závisí na počtu kotevních bodů ve cestě. Ve většině evropských sportovních cest byste se měli obejít s 15 nebo méně expreskami.

Vybavení pro zakládání jištění vám nesmí chybět, chystáte-li se na tradiční lezení. Smyčky a uzly vám budou chránit život na měkkém písku, na vápno či žulu přibalte i friendy, vklíněnce a čoky.

Šrouby do ledu jsou pro ledolezce nebo při mixovém lezení ekvivalentem smyček nebo vklíněnců.

Postupem času zjistíte, že hranice mezi lezením na druhého a na prvního mizí. Klíčem ke zvládnutí tahání cest je kombinace techniky, zkušeností, síly a odvahy. Hlavně se pořádně navažte na lano a vezměte s sebou jističe, kterému věříte. Člověk na druhém konci lana má totiž opravdu váš život ve svých rukách.