Jak vybrat dětské kolo

První důležitá otázka je: ,,Kdy pořídit první dětské kolo”. Odpověď je poněkud složitá a velice individuální, ale obecně vzato je pro dětskou cyklistiku nejzásadnější, aby dítě pochopilo to, co je nám dospělým zcela jasné. Váš malý cyklista musí chápat princip šlapání. Tím nemyslím, že vám má popsat jak fungují pedály, ale aby vnímal funkci šlapání, tedy, když šlápnu do pedálu, kolo se posune vpřed. A pak druhou nohou, a znova, a znova. To samé platí i u brzd. Když se kolo rozjede, musí vědět, že když zmáčkne tu páčku u řidítka, kolo zastaví. Toto se dá velice dobře vysledovat na odrážedle. Ovládnutí odrážedla před usednutím na opravdové kolo sice není nutné a děti se zvládnou naučit jízdu na kole i bez tohoto mezistupně, ale pokud pořídíte kvalitní odrážedlo, velice vám to učení na kole usnadní. Dítě sice nenatrénuje šlapání, ale je perfektní na trénink rovnováhy, přenášení váhy a brždění. Budoucí cyklista si také zvyká na to, že má mezi nohama sedlo, že je opřený o řídítka, že má na hlavě helmu. To je parádní průprava, protože pak už stačí jen přidat právě šlapání do pedálů a je hotovo.

A jak tedy poznat, kdy je ideální čas přesedlat z odrážedla na dětské kolo? Pozorujte jak se dítě na odrážedle chová. V momentě, kdy ho pořídíte, vidíte spoustu nejistoty, ale postupem času si na něj zvyká čím dál tím více. Postupně se zrychluje jízda, díky lepší rovnováze také udrží déle nohy ve vzduchu, pracuje s brzdičkou. Zjednodušeně, začíná se na odrážedle ,,nudit”. Další nápovědou může být také výška. I když to není úplně směrodatné, výška vašeho prcka vám také může napovědět, že už je čas pořídit opravdové dětské kolo. Pokud už hodně krčí nohy a odrážení vypadá nepřirozeně, může to být dobrý signál k přesedlání. Je však důležité, aby k této výměně odrážedla za kolo nedošlo moc brzy, kdy dítě ještě nezvládá základy jízdy na odrážedle. V takovém případě jízdu na kole nejen nezvládne, ale také si k němu vytvoří negativní vztah, protože si ho spojí s bolestí a nepříjemnými pocity. To pak může vést k negativnímu přístupu k cyklistice jako takové v pozdějším věku. Ale nebojte se, děti jsou velmi učenlivé a s trochou trpělivosti vše rychle zvládnou.

Ať už vybíráte první kolo pro malé dítě nebo už máte doma většího cyklistu, nejdůležitějším parametrem, na který je opravdu třeba se zaměřit, je velikost kola. Často se setkávám se s tím, že rodiče chtějí pro své dítě co největší kolo s argumentem: ,,Aby dlouho vydrželo” nebo ,,Abychom za rok nekupovali další”. Často tedy dochází k tomu, že rodiče pořizují kolo větší, než by mělo  dítě mít. Není to úplně nejlepší strategie. Příliš velké kolo způsobí, že dítě je na kole natažené, přepíná se v zádech a jeho svaly zabírají tam, kde nemají. Nevydrží na kole sedět dlouho, protože ho něco bolí. Navíc z pohledu vývoje dítěte to je velice nevhodné. Velké kolo velmi pravděpodobně povede k bolesti zad, ramen a dítě ztratí o kolo a cyklistiku zájem. Tento odpor může trvat celý život. Proto bych doporučil, v zájmu vašem i vašich dětí, abyste nevybírali kolo příliš velké, nevyplácí se to!

Velikost kol se udává v palcích (“), kdy nám hodnota udává velikost kol v jejich průměru. 1 palec = 2,54 cm. Každý výrobce kol by měl disponovat tabulkou velikostí kola ve vztahu k výšce postavy. Obecné doporučení vypadá přibližně takto, ale může se značka od značky lišit:

10” – Pro děti od 2 do 4 let – 85 až 100 cm

12” – Pro děti od 2 do 4 let – 85 až 100 cm

14” – Pro děti od 3 do 5 let – 90 až 105 cm

16” – Pro děti od 4 do 6 let – 105 až 120 cm

20” – Pro děti od 6 do 8 let – 120 až 135 cm

24” – Pro děti od 8 do 12 let – 135 až 150 cm

Úměrně k velikosti kol je pak také uzpůsobena i velikost rámu. Na přelomu 12 a 13 let už by mělo být dítě schopné zvládnout nejmenší velikosti dospělých kol, tedy 26”.

Všechny výše uvedené hodnoty v tabulce jsou pouze doporučením výrobce, které nemusí vyhovovat každému. Doporučuji, aby si dítě kolo vždy vyzkoušelo. Vím, že se často kolo kupuje jako překvapení například  k narozeninám nebo podobné události. Ovšem odhadnout velikost kola bez přítomnosti dítěte není vždy úplně snadné. Každé dítě je jiné. Jedno má delší ruce, jiné je šikovnější než druhé a podobě. Proto je vždy ideální přijít společně s dítětem, aby se na kole projelo.  Jedině tak vyberete kolo opravdu správně. Na prodejnách by vám vždy měl s výběrem asistovat zkušený a proškolený personál, který dokáže na základě pozorování chování dítěte na kole určit vhodnou velikost.

Materiál rámu dětského kola není taková věda jako u kol pro dospělé. Vzhledem k tomu, že nejdůležitějším parametrem je odolnost, naprostá většina dětských kol se vyrábí z oceli. Ocel je sice těžká v porovnání s hliníkem nebo karbonem, ovšem u malého dětského kola není materiálu tolik, navíc děti většinou na kolech nezávodí, A tak nějaké ty gramy navíc nevadí. Odolnost oceli v porovnání s ostatními materiály je však nesrovnatelně vyšší, takže první pády kola nebo špatné zacházení zvládne ocel daleko lépe, než cokoliv jiného.

Na trhu jsou i kola z lehčích, ale méně odolných materiálů (nejčastěji hliník). Ta jsou  vhodná pro starší děti (od 10 let), které už kolo ovládají a riziko pádu nebo poškození rámu kola je minimální. Zde bych vyzdvihl především nízkou hmotnost rámu, takže malý cyklista zvládne i delší vyjížďky. Cena ale trochu poroste. Karbonová kola se v dětských velikostech téměř nevyrábějí, jelikož děti většinou výhody karbonu neocení a náchylnost materiálu na poškození bývá vysoká. I cenovka se bude pohybovat podstatně výše, než je tomu u oceli nebo hliníku.

Dále je důležité, aby dítě zvládlo vybavení kola. Tím je myšleno především brzda a přehazovačka. Už při pohledu na dětská kola lze vidět, že jsou uzpůsobena tak, aby ovládání těchto komponentů bylo co možná nejjednodušší a nejintuitivnější. Na malých kolech například přehazovačka není vůbec, jelikož malé děti nezdolávají náročná stoupání, kolo by tím bylo nejen těžší, ale i dražší a malé děti by ji stejně nedokázaly efektivně ovládat. U větších kol se pak objevují přehazovačky otočné (tzv. grip shift), které jsou skutečně jednoduché. Páčkové pak naleznete kol pro větší děti. Brzdy na dětských kolech jsou také uzpůsobené na velikost dětské ručičky. U prvních dětských kol jsou bubínkové brzdy na zadním kole a speciálně tvarované páčky. U kol pro větší děti se už používají převážně brzdy špalkové (V-Brake) nebo kotoučové u sportovních modelů.

Ke kolu je potřeba pořídit nezbytné vybavení, bez kterého by žádné dítě nemělo na kolo usednout. Tím nejdůležitějším je samozřejmě dětská cyklistická helma. S výběrem velikosti vám opět rádi pomohou přímo na prodejnách. Za zhoršené viditelnosti jsou nutná také světla na kolo.

Další vybavení sice není vyloženě nutné, ale jeho pořízení zpříjemní učení na kole a také samotnou jízdu. Zde mám na mysli blatníky, které jsou u některých kol součástí balení. Pokud plánujete již delší cyklovýlety, doporučuji dětské cyklistické rukavice, které chrání ruce před otlaky a také díky protiskluzovému materiálu zamezují sklouznutí ruky z řídítek. A nakonec v případě pádu z kola také splní dobrou službu. Dále bych doporučoval držák na láhev a a samotnou cyklistickou láhev. Pitný režim je, zejména v dětském věku a při fyzické aktivitě, velice důležitý. Navíc se tím dítě také učí samostatnosti, tedy: vím že jedu na kolo, musím si tedy vzít pití, abych doplňoval tekutiny a až se vrátím, vím, že si musím láhev umýt, abych ji měl připravenou na příště

Doufám, že vám mé rady pomohly, a že se brzy naše řady nadšených cyklistů rozrostou o další malé kolaře. Cyklistika, jako každý sport, je skvělá příprava pro život. Vytváříme si zde návyky jako je například: fair play, cílevědomost, disciplína, bezpečnost a houževnatost. Kdy jindy s tím začít, než v nejmladším věku, jak je to jen možné.