Základní techniky odbíjení ve volejbalu

Vůně léta, horký písek pod nohama a míč letící proti azurové obloze. Beach volejbal je synonymem léta a pohody. Co by vám nemělo chybět ve výbavě na beach?

Bagr je základním a nejčastějším způsobem odbití ve volejbalu. Používá se především pro příjem podání a pro obranu v poli, kdy je míč nízko a letí velkou rychlostí. Cílem je ztlumit energii míče a přesně jej nahrát spoluhráči.

Výchozí pozice

Základem je nízký, stabilní postoj. Nohy pokrčené v kolenou, rozkročené zhruba na šíři ramen, jedna mírně předsunutá. Váha těla přesunutá spíše na přední části chodidel, což umožní rychle reagovat na letící míč. Záda držte rovná.

Spojení rukou

Jakmile se rozhodnete pro odbití, spojte ruce před tělem. Paže by měly být propnuté a směřovat mírně dolů. Nejběžnější způsob spojení rukou je položení jedné dlaně do druhé a následné přiložení palců k sobě tak, aby byly rovnoběžně. Tím vytvoříte pevnou a rovnou plochu pro odbití.

Kontakt s míčem

Míč odbíjejte plochou částí předloktí, zhruba 5–10 centimetrů nad zápěstím. Důležité je, aby paže zůstaly po celou dobu pevné a propnuté. Vyvarujte se kontaktu s míčem v oblasti zápěstí nebo pěstí, takový úder je nepřesný a může pěkně bolet.

Pohyb těla

Samotné odbití nevychází z paží, ale z pohybu celého těla, především pak z nohou. V momentě kontaktu s míčem se plynule narovnáváte v kolenou a bocích, čímž dodáte úderu potřebnou razanci a směr. Paže pouze „pasivně nastavíte“ proti míči a mírným pohybem ramen je nasměrujete tam, kam chcete nahrát.

1. Krčení paží v loktech při úderu
2. Přílišný švih pažemi proti míči
3. Záklon těla a nestabilní postoj
4. Odbití pěstmi nebo v blízkosti zápěstí
   

Odbití prsty je nejpřesnější a nejtechničtější formou nahrávky. Používá se především pro finální nahrávku útočícímu hráči (smečaři), kdy je potřeba umístit míč s maximální precizností.

Výchozí pozice

Stejně jako u bagru je důležitý stabilní postoj s pokrčenými koleny. Aktivně se přesuňte pod míč tak, abyste jej měli přímo nad čelem.

Postavení rukou

Ruce zvedněte nad čelo a vytvořte z nich takový „košíček“. Prsty jsou roztažené a uvolněné, palce a ukazováčky obou rukou tvoří pomyslný trojúhelník nebo kosočtverec. Dlaně směřují mírně dopředu a nahoru.

Kontakt s míčem

Míč odbíjejte bříšky prstů. Pracují především palce, ukazováky a prostředníky. Ostatní prsty slouží ke stabilizaci. Kontakt s míčem by měl být co nejkratší, tichý a měkký. Míč se nesmí dotknout dlaní, což by bylo posouzeno jako technická chyba (tahání míče).

Pohyb těla a paží

Úder opět vychází z nohou. V okamžiku kontaktu s míčem dochází k plynulému propnutí nohou, trupu a paží směrem, kam chcete míč odehrát. Tento plynulý pohyb „doprovodí“ míč a dodá mu potřebnou rychlost a trajektorii.

1. Odbití dlaněmi místo bříšky prstů.
2. Příliš tvrdý nebo naopak příliš dlouhý kontakt s míčem.
3. Nízké postavení rukou (u brady nebo hrudníku místo nad čelem).
4. Pasivní práce nohou a odbíjení pouze rukama.
   

Smeč je vrcholnou útočnou fází volejbalu. Jedná se o technicky náročný úder, jehož cílem je co nejrazantněji a nejchytřeji umístit míč do pole soupeře a získat tak bod. Správný smeč je kombinací dokonalého načasování, dynamického rozběhu a explozivní síly.

Rozběh a načasování

Vše začíná správným načasováním pohybu vůči nahrávce. Standardně se používá trojkrok (u praváků levá-pravá-levá). První krok je pomalý a orientační, další dva jsou explozivní a slouží k nabrání rychlosti.

Odraz

Odraz je třeba provádět z obou nohou současně, abyste dosáhli maximální výšky. Během odrazu jdou obě paže dozadu a následně švihem dopředu a nahoru, což vám dodá potřebnou energii pro výskok.

Letová fáze a nápřah

Ve vzduchu prohněte tělo jako luk. Útočící paži (obvykle pravou) napřáhněte za hlavu (loket je vysoko a směřuje dozadu). Druhá paže slouží k udržení rovnováhy a míření.

Úder

V nejvyšším bodě výskoku udeřte do míče otevřenou a zpevněnou dlaní. Tělo se dynamicky „zavírá“ (podobně jako při hodu) a síla přechází z nohou, přes boky a trup až do útočící paže. Pro získání rotace a rychlosti míče je klíčové prudké zalomení zápěstí v momentě úderu.

Dopad

Po úderu myslete na to, abyste bezpečně dopadli. Dopadejte na obě nohy současně, do pokrčených kolen, abyste ztlumili náraz a předešli zranění kotníků či kolen.

1. Špatné načasování rozběhu (příliš brzy nebo příliš pozdě u míče).
2. Odraz z jedné nohy (snižuje výšku výskoku).
3. Nízké vedení lokte při nápřahu.
4. Nedostatečné zalomení zápěstí při úderu.
5. Nebezpečný dopad na jednu nohu.