Inspirativní cyklistické trasy: Lombardie

Lago di Cancano a horský průsmyk Foscagno

Start z města Bormio, odtud jsou zahajovány všechny výjezdy.

Asi 50 km dlouhá trasa vás zavede k jednomu z horských jezer Lago di Cancano (1944 m. n. m). Typickými italskými serpentinami na prvních 10 kilometrech vystoupáte přibližně 700 výškových metrů. Kratší kopec je jedním z cílů etapy Giro d'Italia. Jedná se však o strmější stoupání, které má v průměru 9 %. Na vrcholu čeká krásná přehrada a možnost zábavné jízdy na XC nebo gravelu po šotolinových stezkách.

Od jezera se na horském kole můžete drsnějším terénem vydat k průsmyku Passo Foscagno (2291 m. n. m.). Stoupání je o něco delší (asi 16 km), má však příjemnější sklon, který se pohybuje okolo 7 %. Pro majitele silničních kol bohužel návštěva průsmyku Foscagno znamená sjet serpentiny dolů a pokračovat z obce Pedenosso. Na 15 km dlouhém úseku si tedy po sjezdu silničkáři vyšlapou dalších 900 výškových metrů. V oblasti je možnost nákupu v bezcelní zóně. Návrat přes Arnogu a San Carlo znamená 23 km dlouhý sjezd, při němž si odpočinou unavené nohy. Výjezd je možné prodloužit až do průsmyku Passo Eira (2208 m. n. m.), po cestě máte možnost osvěžit se v krásných říčkách a pokochat se výhledy na Monte Corno, Motta Grande a další italské vrcholy.

Etapa „Giro klasika”

Druhým tipem na cyklovyjížďku v severní Itálii je něco málo přes 100 km dlouhá trasa, která zahrnuje zdolání průsmyků Passo Gavia a Passo Mortirolo. Stoupání na Passo Gavia (2652 m. n. m.) je z Bormia asi 26 km dlouhé a nejnáročnější z celé trasy (stoupání se pohybuje okolo 8 %). Sjezd směrem k městu Ponte di Legno nabízí ty nejkrásnější výhledy a možnost spatřit majestátní vrcholky italských Alp. Z průsmyku Passo Gavia se přes Ponte di Legno a Vezza d'Oglio vydáte směrem k průsmyku Passo Mortirolo. 13 km dlouhé stoupání začíná ve vesnici Monno. Ke konci má převýšení až 16 %, na vrcholu vás ale odmění pohled na okolní zasněžené vrcholy. Název Mortirolo má původ ve slově morte, tedy smrt. Na konci 8. století se zde totiž odehrávaly krvavé bitvy mezi lombardskou armádou a vojsky Karla Velikého. Z průsmyku se svezete do městečka Grosio, odkud asi 25 km dlouhým velmi mírným stoupáním přijedete zpět do výchozího bodu.

Pokoření královny Alp

Jedním z cílů, které byste si rozhodně neměli nechat ujít, je nejvýše položené silniční sedlo ve Východních Alpách (a druhé nejvyšší v Alpách), Passo Stelvio (2758 m. n. m.). My jsme si výstup do horských sedel během 100km vyjížďky užili hned dvakrát. Prvních 1300 výškových metrů jsme nastoupali z Bormia na Passo Umbrail (2503 m. n. m.), průsmyk, který se nachází na odbočce asi 3 km pod sedlem Passo Stelvio. Při stoupání vás čekají krásné výhledy, husté serpentiny a krátké tunely (nutnost osvětlení).

Z průsmyku Umbrail si užijete dlouhý sjezd na švýcarskou stranu Alp, do městečka Santa Maria. Odtud stále z kopce dolů do italského města Prato Allo Stelvio. V Pratu se posilněte na výstup na Passo Stelvio. Kdo nejel Stelvio z Prata, jako by v Alpách vůbec nebyl. Cestou do sedla si můžete rovnou ze 3 pramenů doplnit vodu, nemusíte se tedy bát, že byste strádali. 24 km dlouhé stoupání má průměrný sklon 8 %, na posledních 4 kilometrech se v serpentinách zvedne na 10 %. V nejvyšším bodě se nachází množství obchodů se suvenýry a restaurací. My doporučujeme restauraci, která je několik metrů nad samotným průsmykem. Po náročném výšlapu jsme si objednali domácí jablkový závin se šlehačkou a výbornou kávu. Ze Stelvia se můžete těšit na více než 20 km dlouhý sjezd zpět do „základního tábora“ v Bormiu.

Překvapení na závěr

Výše zmíněné průsmyky a vrcholy jsou mezi zapálenými cyklisty vyhlášené. Cíl, který nás ale překvapil nejpříjemněji, bylo Rifugio Forni. Z Bormia je vrchol vzdálen pouhých 17 km, jedete ovšem stále do kopce. Na 17 km překonáte necelých 1000 výškových metrů, až do města Santa Caterina příjemným, asi 5% stoupáním. Ta pravá zábava začíná na posledních 4 km, na nichž je průměrné stoupání 11 %. Úzká silnice místy dosahuje výživného náklonu až 20 %. Díky nedávné rekonstrukci ale budete trpět na krásném asfaltu připomínajícím hladký koberec.

Trasa klikatící se údolím Valle dei Forni nabízí výhledy na okolní vodopády, hory i malebná údolí. Na vrcholu vás čeká restaurace Rifugio Ghiacciaio dei Forni a rozcestník cyklostezek určených pro gravel nebo horská kola. Objevovat tamní krásy by se asi dalo do nekonečna, a Rifugio Forni je rozhodně jedním z cílů naší další dovolené. Do Bormia jsme se po občerstvení v horské chatě vrátili stejnou cestou.

K úplnému prozkoumání toho, co vrcholky severoitalských hor nabízí, bychom potřebovali mnohem delší volno. Klikaté silničky, úzké průsmyky a majestátní hory skýtají úchvatné výhledy a zaručují nezapomenutelné zážitky. Prudká a dlouhá stoupání, nekonečné sjezdy, švýcarské jablečné záviny, italská pizza i silné espresso si vás zaručeně získají!